|
Na podzim roku 1938 se začala psát jedna z nejsmutnějších kapitol v dějinách města Liberce. Oblast českého a moravského pohraničí, tzv. Sudety, byla následkem politického vydírání nacistů násilně odebrána Československé republice a připojena k totalitnímu Německu. Téměř okamžitě zde začaly působit represivní složky a oblast byla přizpůsobena nedemokratickým poměrům v tzv. Třetí říši. Výstava v Severočeském muzeu sleduje město Liberec a jeho okolí v období nacistické nadvlády - konání a zločiny prominentů i níže postavených nacistů a chování příznivců režimu, místa, kde se pošlapávalo právo a lidskost; sleduje ale i způsob života těch obyvatel, kteří se s nacismem nikdy nezapletli a nesvobodná denní realita jim byla vnucena, mnohdy násilím a pod pohrůžkami. Návštěvník výstavy se dozví, jak vypadal každodenní život obyvatel města krátce před a během druhé světové války, zorientuje se v topografii nacisty svíraného města (úřady, represivní a ozbrojené složky, koncentrační tábory ad.) a dozví se o několika tvářích totalitou stiženého Liberce (města vehnaného do oslav režimu, ochromeného válečnou ekonomikou nebo postupem času změněného na území plné uprchlíků, válečných zajatců a lidí násilně zavlečených mimo domov). Badatel dějin druhé světové války bude mít možnost prohlédnout si řadu dobových předmětů, které vypovídají o sledovaném období. Výstava také připomíná existenci Muzea nacistického barbarství, které bylo otevřeno krátce po válce v bývalé vile sudetského vůdce Henleina a fungovalo do počátku 60. let. Jednou větou - výstava "Liberec v sevření hákového kříže" má podat základní a pokud možno komplexní obraz města v období mezi příchodem německých vojsk v roce 1938 a jejich ústupem na jaře 1945 a zejména varovat před možným selháním lidské společnosti a ochrany proti zločinu a bezohlednosti, s nadějí, že černá hodina dějin města, kterou popisuje, se již nikdy nebude opakovat…
Lubor Lacina
|
|