Postupné uvolňování politické situace se podobně jako v celé společnosti projevilo nejdříve v oblasti kultury, která hrála v životě města důležitou roli. Připomeňme si jen progresivní pojetí dramaturgie libereckých divadelních scén a výběr umělců představovaných v muzejních a zvláště galerijních výstavách. Celosvětovou architekturu obohatila stavba neodlučitelně spjatá s vývojem Liberce druhé poloviny šedesátých let - nový vysílač na Ještědu. Moderní trendy se odrazily i v designu spotřebního zboží vyráběného v libereckých továrnách, zejména v Plastimatu.

Nový vzduch do politického života zavanul až s jarem roku 1968. Dříve, než se mohly změny plně rozvinout, přišel však osudný srpen. Pro Liberec byl 21. srpen zvláště tragický. Vojska se objevila ve městě již v nočních hodinách a brzy zde byli i první ranění. Počtem devíti obětí se Liberec řadí k nejpostiženějším městům celého tehdejšího Československa. Zvláště tragický měla dopad ranní střelba v okolí tehdejšího náměstí Bojovníků za mír (nám. Dr. E. Beneše). I když většina střel směřovala do vzduchu, na místě zůstali čtyři mrtví, další dva zemřeli na následky zranění v následujících dnech. Před polednem pak došlo na náměstí k havárii tanku číslo 314 a následně i doprovodného cisternového vozu. Tyto události si postupně vyžádaly další tři životy, poslední oběť zemřela v září. Jedinečná fotografie Václava Toužimského z liberecké Fotocentrály, zachycující okamžik nárazu tanku do podloubí, se v zápětí rozšířila do světa a stala se ikonou československých událostí roku 1968.

Politické změny a omezení na sebe nenechaly dlouho čekat. Dokladem jsou studentské demonstrace, které proběhly v Liberci obdobně jako v jiných městech během podzimu 1968 a následujícího jara roku 1969. První výročí srpnové okupace již proběhlo zcela v režii normalizačních opatření. Tak jak v kultuře svobodné projevy začaly, rovněž zde také skončily. Jedním z posledních byla akce Socha a město na podzim roku 1969.

Výstava v Severočeském muzeu představí veřejnosti mnohé doposud nezveřejněné dokumenty. Díky velmi pečlivé dokumentační práci tehdejších pracovníků muzea vlastní muzeum rozsáhlý soubor letáků, plakátů, novin a fotografií z tohoto období, jakým se může chlubit jen velmi málo institucí v naší republice. Mnohé z nich byly dlouhá léta uschovány či ukryty a teprve při rekonstrukci muzea probíhající v posledních letech znovu objeveny. Soubor materiálů pak doplnily materiály nalezené v archivu komunistické Státní bezpečnosti a dary věnované muzeu v souvislosti s předcházející výstavou před deseti lety. Díky podpoře Ministerstva kultury se podařilo v posledních dvou letech provést digitalizaci zvukových, filmových a fotografických materiálů a tím tedy zachránit jejich obsah a uchovat jej do budoucnosti. Rovněž s nimi, s mnohými poprvé, se budou moci návštěvníci výstavy seznámit. Výstava bude otevřena od 21.8. do 19.10.

PhDr. Markéta Lhotová