|
Impulsem pro vznik výstavy "Pocta japonskému meči" byla stejnojmenná výstava, kterou uspořádala společnost Bušidó v pražském Muzeu Policie ČR na podzim 2012. Tato společnost, nesoucí jméno mravního zákoníku samurajské vrstvy, sdružuje zájemce o kulturní a historické dědictví dávného Japonska a specializuje se zejména na japonské zbrojířství a samurajskou kulturu. Naše muzeum ukrývá ve svých sbírkách poměrně obsáhlou kolekci více než 140 kusů japonských mečových záštit (cuba) a dalšího příslušenství (fuči, kašira) z období 17.-19. století a také několik mečů. Tyto skvosty japonského zbrojířského umění se k nám dostaly většinou na přelomu 19. a 20. století. Velkou část tvoří první cílené nákupy do sbírek uměleckého řemesla, ale mnoho předmětů bylo do muzea převedeno také jako dar barona Heinricha von Liebiega v roce 1904 a několik kusů daroval také průmyslník Willy Ginzkey z Vratislavic v roce 1921. Někomu může výstava připadat příliš jednostranná - zdání však klame. Japonský meč, mimochodem jedna ze tří císařských insignií, hrál již od nejstarších dob v kultuře Země vycházejícího slunce velice důležitou roli. Kromě své primární funkce zbraně úzce koresponduje i s původním japonským náboženstvím šintó a také buddhismem. Meč symbolizuje také sílu statutární, protože v určitých obdobích bylo nošení páru mečů omezeno jen na samurajskou vrstvu, kde mohl válečník nosit meč pouze té úrovně, která odpovídala jeho společenskému statutu. Japonský meč reprezentuje světový unikátní fenomén také z hlediska technologického. V současnosti je vnímán jako umělecký předmět s absencí rozdílu mezi "vysokým" a "užitým" uměním v tradičním vnímání. Meč reprezentuje vyjádření japonských národních ctností, maximální preciznosti a kreativity. Ne nepodstatný je i rozměr kulturní a historický. Použité motivy zrcadlí poezii, literaturu, hrdinské činy válečníků, mytologii, úzký vztah k přírodě a proměny ročních dob. Na výstavě jsou k vidění skvosty japonského mečířství od 15. do 20. století. Mezi exponáty se nachází například meč wakizaši, vlastněný géniem secesní tvorby Alfonsem Muchou. Zastoupeny jsou meče věhlasných mečířů jako Bizen Jasumicu, Tanba no kami Jošimiči, Sengo Muramasa či Gassan. Skutečným skvostem je osobní džingasa j. v. císaře Kómeie z držby rodu Šimazu a svitek s námětem Tance kostlivců, zapůjčený z Náprstkova muzea v Praze. Výstava, jejímž odborným garantem je Česko-japonská společnost, se koná pod záštitou Velvyslanectví Japonska v ČR.
Kateřina Nora Nováková a Jakub Zeman Doprovodný program:
Odkazy: Ke stažení: |
|