|
AKVARIUM, ČESKÝ BETLÉM A DALŠÍ FIGURKY JAROSLAVA BRYCHTYV roce 2015 uplynulo 120 let od narození významného sklářského výtvarníka a pedagoga Jaroslava Brychty. Krátce po vzniku Československé republiky vstupoval do uměleckého života s nadějnými ambicemi v oboru monumentálního sochařství. Cesta mladého tvůrce však zabočila poměrně rychle nečekaným směrem. Na doporučení svého bývalého profesora Bohumila Kafky z pražské Uměleckoprůmyslové školy se v roce 1920 přihlásil na místo pedagoga do tehdy nově založené sklářské školy v Železném Brodě. Jaroslav Brychta se s novým prostředím neobyčejně rychle sžil. Ve starých technikách místních domáckých sklářů nalezl šťastnou inspiraci pro svou další tvorbu. Srdce sochaře se nezměnilo, ale našlo si měřítko bližší tepu života zdejšího kraje. Namísto monumentálních soch z pískovce, mramoru či bronzu nastoupily v nepřehledných zástupech křehké skleněné figurky. Vyznačují se působivou výtvarnou zkratkou, citlivou stylizací i respektem k specifice skleněného materiálu zpracovávaného v rozmanitých technikách. Brychtovy figurky představovaly od počátku v pravém slova smyslu ty nejlepší "vyslance" moderního českého skla a patřily vždy k nejobdivovanějším exponátům na bezpočtu výstav doma i v zahraničí. Jaroslav Brychta přistupoval ke své tvorbě s nesmírnou odpovědností a vážností a i z tohoto důvodu nabízí jeho odkaz cenné podněty pro naši současnost. Novodobá tradice české sklářské tvorby totiž za mnohé vděčí nejenom Brychtovu dlouholetému působení na železnobrodské sklářské škole, ale také jeho skleněnému světu prozářenému obdivuhodnou fantazií, poetickým kouzlem a vlídnou laskavostí. Spolu s nespornými výtvarnými kvalitami je to pozoruhodný svět, k němuž stojí za to se vracet pro radost a poučení. Výmluvným dokladem je - spolu s malou vitrínou ve stálé expozici uměleckohistorického oddělení - nepochybně i tento výběr Brychtových figurek ze sbírky skla Severočeského muzea v Liberci. |
|