|
Václav Machač a Oldřich Plíva jsou dávní spolužáci. Ve shodné době navštěvovali střední sklářskou školu v Železném Brodě, společně v letech 1965-1971 absolvovali studium v proslulém ateliéru skla profesora Stanislava Libenského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Do uměleckého života vstupovali oba jako výtvarníci, pro něž sklo představovalo svébytný výrazový prostředek využívaný k volnému sochařskému projevu. Nicméně již tehdy každý z nich volil svou originální cestu a vyhraněné pojetí, které předznamenalo jejich pozdější výtvarné cíle. U Václava Machače se od počátku uplatňuje dynamicky expresivní přístup k figurální tvorbě, Oldřich Plíva upřednostňuje již od studentských dob programově geometrickou stylizaci objektů. Na současné výstavě tyto počátky tvůrčí činnosti obou umělců symbolicky připomínají jejich první práce z křišťálového skla, které Severočeské muzeum tehdy pro své sbírky zakoupilo: Hlava ženy od Václava Machače a Stéla Oldřicha Plívy. Podstatou výstavy jsou ovšem současná díla z období posledních pěti let. Představují vyzrálou polohu sklářské tvorby, kterou dnes znají, obdivují a uznávají odborníci po celém světě. Oba autoři v průběhu uměleckého života vystavovali na dlouhé řadě tuzemských i zahraničních výstav a jsou navíc zastoupení svými díly v mnoha prestižních sbírkách domácích, evropských i zámořských muzeí a galerií. Výstava v Severočeském muzeu poprvé v komorním výběru představuje rovněž kresby - tedy privatissima, jež po celá léta doprovázejí tvůrčí usilování obou výtvarníků. Tyto prakticky zcela neznámé kresby nejenom umocňují celkové výtvarné vyznění výstavy, ale navíc je obohacují o překvapivě pozoruhodnou a výraznou uměleckou kvalitu.
|
|