|
|
NÁM, NÁM NARODIL SE!
9. LISTOPADU 2012 - 1. LEDNA 2013
Názvy betlém a jesle, vyjadřující úctu k biblickému místu Kristova narození ve městě
Betlémě a k ostatkům krmítkových jeslí, v nichž spočíval živý Ježíš, se v průběhu
17. století začaly užívat pro scénická zobrazení narození Páně (včetně dalších událostí
vánočního okruhu), kde bylo možno přestavovat figury v závislosti na liturgickém
kalendáři. Svatý František z Assisi, aby vystupňoval iluzi prožitku vánoční události,
nechal roku 1223 postavit jesle ve volné přírodě, na strmé hoře plné jeskyní a pousteven
u Greccia v severní Itálii. Při půlnoční bohoslužbě kázal u jeslí, k nimž nechal přivést
živého osla a volka, neboť chtěl na vlastní oči spatřit nouzi právě narozeného Božího
syna. Tato touha spoluprožít biblickou událost je podstatným rysem betlému jako
zvláštního fenoménu výtvarného umění.
Betlémy, jež se zrodily na církevní půdě, pronikly v 16. až 18. století do šlechtických
a bohatých měšťanských rodin a poté, co byly vykázány osvícenskými reformami z kostelů,
zažily v 19. století mocnou vlnu rozkvětu v lidovém prostředí. Kolem poloviny 19. století
se ve velké části Evropy mohlo říci, že o Vánocích téměř není rodiny, kde by nestál
betlém, a to jak v centru římskokatolické církve v Římě, tak v poslední vsi
v pohraničních horách Čech.
Dosud nejrozsáhlejší výstava ze sbírky betlémů Severočeského muzea v Liberci je doplněna
exponáty z Oblastního muzea v Děčíně, Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě,
Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem, Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí
a Biskupství litoměřického. Představuje historické betlémy ze severních
a severovýchodních Čech v časovém rozpětí od druhé poloviny 18. století do čtyřicátých
let 20. století. Liberec se stal v souladu s malířskou tradicí, doloženou jmény malířů
kostelních obrazů a deskovým kostelním betlémem z kostela sv. Vojtěcha v Ostašově,
spolu s dalšími lokalitami v okolí střediskem malby papírových betlémů. V Jizerských
horách a na Frýdlantsku se malba papírových figur prolínala s dřevořezbou, která však
zde nedosáhla takových kvalit jako v oblasti Krkonoš a Podkrkonoší nebo ve Šluknovském
výběžku. Zatímco v průmyslové metropoli, jakou byl Liberec, již koncem 19. století
přestávali v rodinách betlémy stavět, v Krkonoších a na Šluknovsku košatý rozvoj
betlemářství zastavila až druhá světová válka. Betlemářství je z valné části uměním
anonymním, přesto můžeme jmenovat významné osobnosti libereckých malířů, kteří
se věnovali malbě betlémových figur – Johanna Floriana Schäfera a jeho syna,
Jakoba Ginzela, Josefa Siebera, Eduarda Liewehra nebo Adolfa Hildebranda. Mistrovství
dlouhé řady řezbářů Šluknovska na výstavě prezentují tři vynikající
tvůrci – Anton Müller, Anton Wendler a Franz Rosche.
Fotogalerie:
Ke stažení:
Odkazy:
| |
|
|
Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin
|
Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin
|
Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč
» více...
|
Severočeské muzeum v Liberci je příspěvkovou organizací Libereckého kraje
|
» vypnout pozadí…
|
|