|
|
|
Neznámý známý sochař
Franz Metzner
 V letošním roce je tomu sto let, co se v Liberci poprvé představil
tehdy nejrenomovanější česko-německý sochař Franz Metzner. Pro výstavu
českých Němců v Liberci navrhl figurální kašnu a zároveň v rámci
jednání s představiteli města bylo dohodnuto, že toto dílo se stane
novým výtvarným doplňkem náměstí před radnicí. Jak se celý příběh
vyvinul, bude moci návštěvník výstavy „Franz Metzner – socha a architektura
mezi secesí a monumentem“ sledovat na dokumentárních materiálech
provázejících model hlavní figury z této kašny. Metznerovo dílo však
poznamenalo i jiná města v Čechách, Německu a Rakousku. Jeho vztah k uplatnění
sochy v architektuře, jak se stalo hlavní oblastí jeho tvorby i stěžejním
zaměřením výstavy, se po téměř dvě desetiletí rozvíjel ve spolupráci
s předními architekty zmíněných zemí. Pro českého diváka je zajímavá
spolupráce především s jabloneckým rodákem architektem Josefem Zaschem.
Mezi jeho spolupracovníky však je možné počítat také Josefa Hoffmanna
a Josipa Plečnika, jejichž některé architektury Metznerovy sochy doplnily.
Z rozsáhlého souboru Metznerových děl ve sbírkách Severočeského muzea
v Liberci se tak na výstavu dostane necelá třetina, ale právě ta, která
reprezentuje Metznerovo dílo v rámci architektury. V řadě případů již jím
zdobené stavby, kašny a pomníky nestojí, většinou padly za oběť v druhé
světové válce nebo někdy i po ní. Jeho význam v rámci sochařství secese
tehdejšího Rakousko-Uherska se záhy vytratil díky jeho dlouhodobému působení
v Německu, i když jeho vazby do Čech byly velmi časté až do konce jeho života.
Druhým důvodem jeho zapomnění se stala předčasná smrt v roce 1919, která
na jedné straně jeho osobu glorifikovala, na druhé straně jeho skutečné
dílo zůstalo nepoznané a ty jeho části, které se staly věhlasnými (památník
bitvy národů u Lipska) vypovídaly o jeho tvorbě značně jednostranně a spíše
v politickém podtextu, než ve výtvarné rovině. Vztah F. Metznera k Liberci
nebyl jen ve vztahu k zmíněné kašně. Na výstavě roku 1906 bylo vystavena
řada jeho dalších děl a později se angažoval také v nerealizované zakázce
na pomník Heinricha von Liebiega.
2. 1. 2007 od 16 hodin se uskuteční v Severočeském muzeu v Liberci
přednáška k této výstavě.
Jan Mohr
| |
|
|
|
Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin
|
Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin
|
Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč
» více...
|
Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje
|
» vypnout pozadí…
|
|
V letošním roce je tomu sto let, co se v Liberci poprvé představil
tehdy nejrenomovanější česko-německý sochař Franz Metzner. Pro výstavu
českých Němců v Liberci navrhl figurální kašnu a zároveň v rámci
jednání s představiteli města bylo dohodnuto, že toto dílo se stane
novým výtvarným doplňkem náměstí před radnicí. Jak se celý příběh
vyvinul, bude moci návštěvník výstavy „Franz Metzner – socha a architektura
mezi secesí a monumentem“ sledovat na dokumentárních materiálech
provázejících model hlavní figury z této kašny. Metznerovo dílo však
poznamenalo i jiná města v Čechách, Německu a Rakousku. Jeho vztah k uplatnění
sochy v architektuře, jak se stalo hlavní oblastí jeho tvorby i stěžejním
zaměřením výstavy, se po téměř dvě desetiletí rozvíjel ve spolupráci
s předními architekty zmíněných zemí. Pro českého diváka je zajímavá
spolupráce především s jabloneckým rodákem architektem Josefem Zaschem.
Mezi jeho spolupracovníky však je možné počítat také Josefa Hoffmanna
a Josipa Plečnika, jejichž některé architektury Metznerovy sochy doplnily.
Z rozsáhlého souboru Metznerových děl ve sbírkách Severočeského muzea
v Liberci se tak na výstavu dostane necelá třetina, ale právě ta, která
reprezentuje Metznerovo dílo v rámci architektury. V řadě případů již jím
zdobené stavby, kašny a pomníky nestojí, většinou padly za oběť v druhé
světové válce nebo někdy i po ní. Jeho význam v rámci sochařství secese
tehdejšího Rakousko-Uherska se záhy vytratil díky jeho dlouhodobému působení
v Německu, i když jeho vazby do Čech byly velmi časté až do konce jeho života.
Druhým důvodem jeho zapomnění se stala předčasná smrt v roce 1919, která
na jedné straně jeho osobu glorifikovala, na druhé straně jeho skutečné
dílo zůstalo nepoznané a ty jeho části, které se staly věhlasnými (památník
bitvy národů u Lipska) vypovídaly o jeho tvorbě značně jednostranně a spíše
v politickém podtextu, než ve výtvarné rovině. Vztah F. Metznera k Liberci
nebyl jen ve vztahu k zmíněné kašně. Na výstavě roku 1906 bylo vystavena
řada jeho dalších děl a později se angažoval také v nerealizované zakázce
na pomník Heinricha von Liebiega.
nabídka programů pro 2. pololetí