 |
|
 Vánoční svátky a hračky k sobě neodmyslitelně patří, tedy alespoň tam, kde dříve než
nazdobený stromeček dychtivě svítí oči nedočkavých ratolestí. Obdarování dětí hračkou
je téměř povinnou součástí vánočních rituálů s tradicí sahající hluboko do minulosti.
I když se z původně symbolické záležitosti stal v průběhu doby "konzumní masakr"
hraničící zvláště před Vánocemi se šílenstvím, tak si hračka jako objekt i předmět tužeb
dokázala uchovat svoje kouzlo dodnes. Není nezajímavé si čas od času připomenout, jaké
hračky byly a jak vypadaly kdysi, nejen pro jejich užitou hodnotu, ale i estetické
kvality. Ovšem možností srovnání, pro ty, které by to zajímalo, není mnoho, neboť málokdo
doma pietně skladuje hračky svoje či svých potomků. Ty většinou postupně končí
v odpadkových kontejnerech, v lepším případě v rukou sběratelů. Přitom hračka, jako
jakýkoliv jiný předmět, specificky (např. tvarem, provedením i použitými materiály)
vypovídá o době, ve které byla vyrobena a užívána. Přestože většina v současnosti
realizovaných výstav hraček nemá vyšší ambice než u dětí vyvolat přiměřený zájem
a u dospělých pocit určité nostalgie, je nesporně přinejmenším zajímavé vidět hračky
různého typu a určení pospolu, tak, jak šel čas. Nejinak je tomu i u výstavy, jež
aktuálně svým návštěvníkům nabízí Severočeské muzeum. Sešly se zde hračky, které mohly
bavit prarodiče rodičů dnešních, ať již si hráli s medvídky, panenkami, autíčky
či si přehrávali oblíbené pohádky sádrovými i papírovými loutkami domácího divadla.
Prostor je dán i nestárnoucím deskovým a společenským hrám, z nichž některé baví děti
dodnes. Svůj objekt zájmu a třeba i obdivu si na výstavě najde napříč generacemi téměř
jistě každý a snad si odnese i něco málo z kouzla vánočního daru, které hračky
symbolizují.
Zdeněk Hrabák |
|
nabídka programů pro 2. pololetí