|
Příběh uprchlíků z bývalé Německé demokratické republiky, kteří se na podzim roku 1989 uchýlili na pražské velvyslanectví Spolkové republiky Německo se záměrem dostat se takto do tehdejšího západního Německa, se stal jednou z klíčových událostí souvisejících s pádem totalitních režimů v obou zemích. Od sklonku léta a po celé září 1989 přibývalo na ambasádě SRN občanů východního Německa, nakonec jich ve stísněných prostorech Lobkovického paláce na pražské Malé straně přebývalo odhadem na 5 000. Po složitých diplomatických vyjednáváních představitelů východního Německa, Spolkové republiky a Československa umožnil režim NDR těmto lidem 1. října 1989 vycestování 5 zvláštními vlaky do SRN. Jejich cesta vedla na přání východoněmeckého vedení přes území tehdejší NDR, což mělo dát celému exodu zdání legálnosti, jako že tito občané byli oficiálně vyvázáni z občanství NDR a že do SRN přijedou z území východního Německa. Ale už první říjnové dny se ambasáda zase zaplnila a 3. října se na ní nacházelo odhadem až 6 000 nových uprchlíků. Druhá vlna odjezdu občanů NDR do západního Německa se odehrála 4. října 1989. Československá oficiální místa měla z vývoje situace kolem a v okolí Lobkovického paláce oprávněný strach kvůli destabilizaci společnosti. Zpočátku ale trvala na tom, aby si problém s uprchlíky v Praze vyřešily co nejdříve mezi sebou oba německé státy. Ovšem pod tíhou situace, kdy každodenně vzrůstal počet exulantů na a v okolí západoněmeckého velvyslanectví, a kdy se hygienické a ubytovací podmínky stávaly katastrofálními, bylo nutné situaci řešit co nejrychleji. Československé bezpečnostní síly ovšem nijak razantně nezasahovaly proti občanům NDR, snažícím se dostat se na území ambasády a střežení prostor okolo Lobkovického paláce Veřejnou bezpečností bylo započato až 1. října 1989 ráno a v podstatě ukončeno týž den večer po protestech SRN. Anabáze východoněmeckých občanů za svobodou se skončila v říjnu 1989 a oba totalitní režimy se zhroutily nedlouho poté. Výstavu vytvořili pracovníci poboček Úřadu spolkové pověřenkyně pro podklady bývalé státní bezpečnosti bývalé NDR v Drážďanech, Lipsku a Chemnitzu. Její českou podobu připravili pracovníci oddělení dokumentace ÚDV – kurátorka PhDr. Klára Polášek. Poděkování patří paní Blance Lamrové a ČTK za laskavé zapůjčení fotografií, dále Archivu bezpečnostních složek MV a Národnímu archivu za pomoc při získávání archivních dokumentů, knihovně Libri prohibiti a Národní knihovně ČR a v neposlední řadě Tiskárně Ministerstva vnitra ČR. PhDr. Klára Polášek
článek byl převzat ze serveru Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování
Ke stažení: |
|