V Barbie se zhmotnil nový trend - panenka jako dospělá žena, kterou je možné oblékat podle poslední módy včetně množství korespondujících doplňků. Není bez zajímavosti, že Barbie "oblékali" takoví návrháři světových jmen jako Armani, Gucci, Dior či Versace. Postupem doby se Barbie stala snad vším; tedy vším tím, čím ji chtěli vděční konzumenti mít. Barbie byla zpěvačkou, ošetřovatelkou, lyžařkou, rockerkou, baletkou, africkou kráskou nebo i vozíčkářkou.

Díky velkému množství modifikací, které exkluzivně přinášely i omezené série, se z panny původně určené na hraní stal i zajímavý sběratelský artikl. Výstava prezentovaná v Severočeském muzeu je výsledkem sběratelského zájmu paní M. Lublinerové, rodačky z Krnova žijící v Německu, kde se také v roce 1999 poprvé s panenkou Barbie setkala. Tehdy ji natolik zaujal televizní pořad o známé sběratelce "bárbín" z Düsseldorfu, že se rozhodla pro vlastní sbírku.

V muzeu vystavená kolekce představuje Barbie z let 1961 - 2008 a až na výjimky jsou zde zastoupeny všechny "důležité" a zajímavé panny vyrobené v období od r. 1961 do roku 1979. V této době bylo totiž pro Barbie vymyšleno nejvíce novinek jak v konstrukci těla, tvaru obličeje, vlasech aj., tak v inovaci doplňků. K nejzajímavějším exponátům jistě patří panny, podle kterých byla Barbie původně vyráběna (licenční Hong Kong Lilly a Miss Seventeen), nejstarší Barbie z přelomu let 1961/62 a také panny porcelánové, limitní a portrétní. Ty zastupuje např. Twiggy, jíž byla předlohou světoznámá modelka spojovaná později s extrémní štíhlostí.

Na výstavě se však neprezentuje jen Barbie; je zde zastoupena její rodina a přátelé, takže tu najdete Kena, Midge, Allana, Skippera a jiné, ne však všechny, protože okruh jejích přátel je velmi rozsáhlý a sběratelka věnuje svůj zájem především Barbie. Kromě tohoto si mohou návštěvnici prohlédnout třeba první papírový dům Barbie či módní salon z 60. let 20. stol., dále domy, auta, hrady, obchody a mnoho dalšího. Samozřejmě nechybí ani oblečení a doplňky. Řada panen je vystavována v originálním balení, neboť již pouhé vybalení či otevření kartonu snižuje jejich sběratelskou hodnotu.

Miliony kusů prodaných po celém světě dokazují její stále trvající oblibu bez ohledu na pozdvižené ukazováčky mravokárců, kteří poukazují na to, že Barbie je vlastně kýč kazící vkus dětí. Možná kýčem je, ale takovým, který se na rozdíl od ostatních dokázal prosadit, možná i díky skandálům a parodiím, do pozice jednoho ze symbolů pop-kultury druhé poloviny 20. století. Tato svým způsobem jedinečná výstava, tematicky první svého druhu u nás, dobře poslouží i jako reprezentativní vzorek pro každého, kdo si chce o Barbie udělat představu a úsudek sám. Příznivce Barbie napříč generacemi výstava nepochybně překvapí a potěší svým rozsahem a úplností, její odpůrce snad přesvědčí o tom, že tato plastová kráska má v rukou dětí právo na existenci.